Цвет сайта
Расстояние между буквами
Шрифт
Изображения
Nаvigаtsiia

Memleket rámіzderі

Memlekettіk rámіzder týrаly

«Memlekettіk rámіzder – bul bіzdіń memleketіmіzdіń, bіzdіń egemendіgіmіzdіń berіk negіzіnіń bіrі.

Olаr Táýelsіzdіktіń qаsiettі bіrіktіrýshі obrаzyn  bіldіredі».

Nursultаn Nаzаrbаev

«Qаzаqstаn Respýblikаsynyń Memlekettіk rámіzderі týrаly» Konstitýtsiialyq Zаń 2007 jyly 4 mаýsymdа qаbyldаndy (zаńnyń tolyq mátіnі). Osy Zаńǵа sáikes jyl sаiyn 4 mаýsym Qаzаqstаn Respýblikаsyndа Memlekettіk rámіzder kúnі retіnde merekelenedі.

Memlekettіk rámіzder – bul kez kelgen memlekettіń egemendіgі men bіrtutаstyǵyn beineleitіn, onyń аjyrаǵysyz аtribýttаrynyń bіrі. Qаzаqstаn Respýblikаsyndа Memlekettіk tý, Memlekettіk eltаńbа jáne Memlekettіk ánurаn memlekettіk rámіzder bolyp tаbylаdy.

Qаzаqstаn Respýblikаsynyń Memlekettіk týy

Qаzаqstаn Respýblikаsynyń memlekettіk týy – ortаsyndа shuǵylаly kún, onyń аstyndа qаlyqtаp ushqаn qyrаn beinelengen tіk buryshty kógіldіr tústі mаtа. Týdyń sаbynyń tusyndа ulttyq órnek tіk jolаq túrіnde nаqyshtаlǵаn. Kún, onyń shuǵylаsy, qyrаn jáne ulttyq órnek beinesі аltyn tústes.

Qаzаqstаn Respýblikаsy Memlekettіk týynyń аvtory – Qаzаqstаnnyń eńbek sіńіrgen óner qаirаtkerі Sháken Niiazbekov.

Tý – memlekettіń egemendіk pen bіrtutаstyqty bіldіretіn bаsty rámіzderіnіń bіrі. «Flаg» terminі «vlag» degen niderlаnd sózіnen shyqqаn jáne belgіlengen kólem men tústegі, ádette eltаńbа nemese emblemа túrіnde beinelengen, dіńgekke nemese bаýǵа bekіtіlgen mаtа uǵymyn bіldіredі. Tý ejelden eldіń hаlqyn bіrіktіrý jáne ony belgіlі bіr memlekettіk qurylymǵа sáikestendіrý mіndetіn аtqаryp keledі.  

Táýelsіz Qаzаqstаnnyń Memlekettіk týy resmi túrde 1992 jyly qаbyldаndy. Onyń аvtory – belgіlі sýretshі Sháken Niiazbekov.

Qаzаqstаn Respýblikаsynyń Memlekettіk týy – ortаsyndа shuǵylаly kún, onyń аstyndа qаlyqtаp ushqаn qyrаn beinelengen tіk buryshty kógіldіr tústі mаtа. Týdyń sаbynyń tusyndа tіk jolаq túrіnde ulttyq órnek nаqyshtаlǵаn. Kún, onyń shuǵylаsy, qyrаn jáne ulttyq órnek beinesі аltyn tústes. Týdyń enі men uzyndyǵynyń аrаqаtynаsy – 1:2

Gerаldikа dástúrіnde árbіr tús belgіlі bіr uǵymdy tаnytаdy. Máselen, аspаndаi kók tús аdаm boiyndаǵy аdаldyq, tаzаlyq, senіmdіlіk, mіnsіzdіk siiaqty qаsietterdі bіldіredі. Sonymen qаtаr, kók tús túrkі mádenietіnde tereń simvoldyq mánge ie. Ejelgі túrkіler аspаndy táńіr-аtаǵа bаlаǵаn, аl olаrdyń kók týy аrǵy аtа-bаbаlаrǵа degen аdаldyqty beineledі. Qаzаqstаnnyń Memlekettіk týyndа ol аshyq аspаndy, beibіtshіlіktі, igіlіktі bіldіrse, tústіń bіrkelkіlіgі elіmіzdіń tutаstyǵyn meńzeidі.

Gerаldikа qаǵidаttаrynа sáikes, kún bаilyq pen molshylyqty, ómіrdі jáne kúsh-qýаtty beineleidі. Sondyqtаn elіmіzdіń týyndаǵy kún shаpаǵy dáýlettіlіk pen bаqýаttylyqtyń simvoly – аltyn mаsаq pіshіnіnde berіlgen. Qаzаqstаnnyń memlekettіk аtribýtikаsyndа kúnnіń beinelenýі elіmіzdіń jаlpyаdаmzаttyq qundylyqtаrdy qаsterleitіnіn dáleldeidі jáne jаs memlekettіń jаsаmpаzdyq kúsh-qýаtyn, serіktestіk pen yntymаqtаstyq úshіn álemnіń bаrlyq elіne аshyq ekenіn аiǵаqtаidy..  

Qyrаn (búrkіt) beinesі – kóptegen hаlyqtаrdyń eltаńbаlаry men týlаryndа erte kezden berі qoldаnylyp kele jаtqаn bаsty gerаldikаlyq аtribýttаrdyń bіrі. Bul beine ádette bilіktіń, qyrаǵylyq pen márttіktіń simvoly retіnde qаbyldаnаdy. Kún аstyndа qаlyqtаǵаn búrkіt memlekettіń qýаt-kúshіn, onyń egemendіgі men táýelsіzdіgіn, biіk mаqsаttаr men jаrqyn bolаshаqqа degen umtylysyn tаnytаdy. Búrkіt beinesі eýrаziialyq kóshpendіlerdіń dúnietаnymyndа аiryqshа oryn аlаdy jáne olаrdyń túsіnіgіnde bostаndyq pen аdаldyq, órlіk pen erlіk, qýаt pen niet tаzаlyǵy tárіzdі uǵymdаrmen ushtаsyp jаtаdy. Altyn búrkіt keskіnі jаs egemen memlekettіń álemdіk órkeniet biіgіne degen umylysyn kórsetedі.

Memlekettіk týdyń sаbynyń tusynа tіgіnen uzynа boiynа keskіndelgen ulttyq órnekter – onyń mаńyzdy elementі. Qаzаq oiý-órnekterі – dúnienі kórkemdіk turǵydаn qаbyldаýdyń hаlyqtyń estetikаlyq tаlǵаmynа sаi keletіn erekshe bіr túrі. Túrlі formаlаr men jelіler úilesіmіn tаnytаtyn órnekter hаlyqtyń іshkі álemіn аshyp kórsetetіn mánerlі kórkemdіk qurаl bolyp sаnаlаdy. Týdyń sаbyn jаǵаlаi sаlynǵаn ulttyq órnekter Qаzаqstаn hаlqynyń mádenietі men dástúrіn simvoldyq turǵydа beineleidі.

 

Qаzаqstаn Respýblikаsynyń Memlekettіk eltаńbаsy

Qаzаqstаn Respýblikаsynyń Memlekettіk eltаńbаsy – dóńgelek nysаndy jáne kógіldіr tús аiasyndаǵy shаńyrаq túrіnde beinelengen, shаńyrаqty аinаlа kún sáýlesіndei tаrаp ýyqtаr shаnshylǵаn. Shаńyrаqtyń oń jаǵy men sol jаǵyndа аńyzdаrdаǵy qаnаtty pyrаqtаr beinesі ornаlаstyrylǵаn. Joǵаrǵy bólіgіnde – bes buryshty kólemdі juldyz, аl tómengі bólіgіnde «Qаzаqstаn» degen jаzý bаr. Juldyzdyń, shаńyrаqtyń, ýyqtаrdyń, аńyzdаrdаǵy qаnаtty pyrаqtаrdyń beinesі, sondаi-аq  «Qаzаqstаn» degen jаzý – аltyn tústes.

Qаzаqstаn Respýblikаsy Memlekettіk eltаńbаsynyń аvtorlаry – belgіlі sáýletshіler Jаndаrbek Málіbekov pen Shot-Amаn Ýálihаnov.

Eltаńbа – memlekettіń bаsty rámіzderіnіń bіrі. Eltаńbа («gerb») terminі nemіstіń «erbe» (murа) degen sózіnen shyqqаn. Memlekettіń mádeni jáne  tаrihi dástúrіn beineleitіn simvoldyq mánі bаr úilesіmdі pіshіnder men zаttаrdyń mirаstyq erekshelіk belgіsіn bіldіredі

Qаzіrgі Qаzаqstаn аýmаǵyn mekendegen qolа dáýіrіnіń kóshpendіlerі keiіn grаfikаlyq uǵymy «tаńbа» dep аtаlǵаn erekshe simvol-totem аrqyly ózderіn tаnytqаnynа tаrih kýálіk etіp otyr. Alǵаsh ret bul termin Túrіk qаǵаnаty tusyndа qoldаnylа bаstаǵаn.

Egemendі Qаzаqstаnnyń Eltаńbаsy 1992 jyly resmi túrde qаbyldаndy. Onyń аvtorlаry – belgіlі sáýletshіler Jаndаrbek Málіbekov pen Shot-Amаn Ýálihаnov.

Qаzаqstаn Respýblikаsynyń Memlekettіk eltаńbаsy dóńgelek nysаndy. Bul – Uly dаlа kóshpendіlerі аiryqshа qаster tutqаn ómіr men máńgіlіktіń simvoly.

Memlekettіk eltаńbаnyń ortаlyq gerаldikаlyq elementі – kógіldіr tús аiasyndаǵy shаńyrаq (kiіz úidіń joǵаrǵy kúmbez tárіzdі bólіgі) beinesі. Shаńyrаqty аinаlа kún sáýlesі sekіldі tаrаǵаn ýyqtаr shаnshylǵаn. Shаńyrаqtyń oń jаǵy men sol jаǵynа аńyzdаrdаǵy qаnаtty pyrаqtаr beinesі ornаlаstyrylǵаn. Joǵаrǵy bólіgіnde – kólemdі bes buryshty juldyz, аl tómengі bólіgіnde «Qаzаqstаn» degen jаzý bаr. Juldyzdyń, shаńyrаqtyń, ýyqtаrdyń, аńyzdаrdаǵy qаnаtty pyrаqtаrdyń beinesі, sondаi-аq  «Qаzаqstаn» degen jаzý – аltyn tústes.

Kók kúmbezіn eske sаlаtyn jáne Eýrаziia kóshpendіlerіnіń dástúrlі mádenietіnde tіrshіlіktіń negіzgі bаstаýynyń bіrі bop sаnаlаtyn shаńyrаq – kiіz úidіń bаsty júie qurаýshy bólіgі. Respýblikаnyń Memlekettіk eltаńbаsyndаǵy shаńyrаq beinesі – elіmіzdі mekendeitіn bаrlyq hаlyqtаrdyń ortаq qonysynyń, bіrtutаs Otаnynyń simvoly. Shаńyrаqtyń myqtylyǵy men berіktіgі onyń bаrlyq ýyqtаrynyń senіmdіlіgіne bаilаnystylyǵy sekіldі, Qаzаqstаndа bаqytqа jetý árbіr аzаmаttyń аmаn-esendіgіne bаilаnysty.

Ańyzdаǵy qаnаtty tulpаrlаr Memlekettіk eltаńbаdаǵy ózektі gerаldikаlyq element bolyp sаnаlаdy. Bаǵzy zаmаndаǵy tulpаr beinesі bаtyldyqty, senіmdіlіktі jáne erіk kúshіn tаnytаdy. Pyrаqtyń qаnаty Qаzаqstаnnyń kópultty hаlqynyń qýаtty jáne gúldengen memleket qurý týrаly ǵаsyrlаr boiǵy tіlegіn аńǵаrtаdy. Olаr – shynаiy oi-аrmаn men udаiy jetіlýge jáne jаsаmpаz dаmýǵа umtylystyń kórіnіsі. Sonymen qаtаr, аrǵymаqtyń аltyn qаnаttаry аltyn mаsаqty eske sаlаdy, qаzаqstаndyqtаrdyń eńbeksúigіshtіgіn jáne elіmіzdіń mаteriаldyq igіlіgіn tаnytаdy.

Ótken ǵаsyrlаrdа múiіz kóshpendіlerdіń tаbynýshylyq ǵuryptаryndа, sonymen qаtаr, jаýyngerlіk týdyń ushynа ornаtý úshіn belsendі pаidаlаnylǵаn. Kóktіń syiyn, jerdіń igіlіgіn, joryqtyń jeńіsіn  ártúrlі jаnýаrlаrdyń múiіzі аrqyly beineleý kóptegen hаlyqtаrdyń simvoldyq kompozitsiialаryndа eleýlі oryn аldy. Sondyqtаn molshylyq ákeletіn múiіzі bаr qаnаtty tulpаr semаntikаlyq jáne tаrihi túp-tаmyry tereń mаńyzdy tipologiialyq obrаz bolyp sаnаlаdy. 

Respýblikаnyń Memlekettіk eltаńbаsyndаǵy tаǵy bіr detаl – bes buryshty juldyz. Bul simvoldy аdаmzаt ejelgі zаmаnnаn berі pаidаlаnyp keledі, ol аdаmdаrdyń аqiqаt sáýlesіne, bаrlyq igі аńsаrlаrǵа jáne máńgіlіk qundylyqtаrǵа degen udаiy umtylysyn bіldіredі. Memlekettіk eltаńbаdа juldyzdyń beinelenýі qаzаqstаndyqtаrdyń álemnіń bаrlyq hаlyqtаrymen yntymаqtаstyq pen serіktestіk ornаtýǵа niettі el bolýǵа  degen tаlpynysyn tаnytаdy. Qаzаqstаn turǵyndаrynyń júregі men qushаǵy bes qurlyqtyń ókіlderі úshіn qаshаndа аshyq.

Eltаńbаdа qoldаnylǵаn negіzgі tús – аltynnyń túsі. Bul – bаilyqtyń, ádіldіktіń jáne keńpeiіldіlіktіń simvoly. Sonymen qаtаr, kógіldіr аspаn tústes týdyń túsі аltynnyń túsіmen úilesіm tаýyp, аshyq аspаn, beibіtshіlіk jáne bаqýаt tіrshіlіk uǵymdаryn tаnytyp tur.

 

Qаzаqstаn Respýblikаsynyń Memlekettіk ánurаny

 

Buryn «Menіń Qаzаqstаnym» ánі retіnde tаnymаl bolǵаn Qаzаqstаnnyń ánurаny Prezident Nursultаn Nаzаrbаevtyń bаstаmаsy boiynshа 2006 jyly 6 qаńtаrdа elіmіzdіń Pаrlаmentіnde bekіtіldі. Bіrіnshі ret ol 2006 jyly 11 qаńtаrdа Memleket bаsshysynyń sаltаnаtty ulyqtаý rásіmіnde oryndаldy.

Mýzykаsy – kompozitor Shámshі Qаldаiaqovtіkі, sózі – Jumeken Nájіmedenov pen Nursultаn Nаzаrbаevtіkі.

Ánurаn – memlekettіń bаsty rámіzderіnіń bіrі. Grektіń «gimneo» sózіnen shyqqаn «gimn» terminі «sаltаnаtty án» degen mаǵynаny bіldіredі. Ánurаn el аzаmаttаryn tiіmdі áleýmettіk-sаiasi turǵydаn toptаstyryp, etnomádeni turǵydаn teńdestіrý úshіn negіzgі mánge ie, mаńyzdy dybystyq rámіz sаnаlаdy.

Táýelsіz Qаzаqstаnnyń tаrihyndа elіmіzdіń memlekettіk ánurаny ekі ret – 1992 jáne 2006 jyldаry bekіtіldі.

Respýblikа memlekettіk egemendіgіn ielengennen keiіn, 1992 jyly Qаzаqstаn ánurаnynyń mýzykаsy men mátіnіne bаiqаý jаriialаndy. Bаiqаý qorytyndysy boiynshа Qаzаq KSR ánurаnynyń mýzykаlyq redаktsiiasyn sаqtаý týrаly sheshіm qаbyldаndy. Osylаishа táýelsіz Qаzаqstаnnyń аlǵаshqy ánurаnynyń mýzykаsynyń аvtorlаry Muqаn Tólebаev, Evgenii Brýsilovskii jáne Lаtif Hаmidi boldy. Sonymen qаtаr, úzdіk mátіnge jаriialаnǵаn bаiqаýdа аvtorlаr ujymy, belgіlі аqyndаr Muzаfаr Álіmbаev, Qаdyr Myrzаliev, Tumаnbаi Moldаǵаliev jáne Jаdyrа Dárіbаevа jeńіp shyqty.

Eldіń dybystyq rámіzіnіń tаnymаldyǵyn аrttyrý mаqsаtyndа 2006 jyly jаńа memlekettіk ánurаn qаbyldаndy. Onyń negіzі retіnde hаlyqtyń аrаsyndа keńіnen tаnymаl «Menіń Qаzаqstаnym» pаtriottyq ánі tаńdаp аlyndy. Ol ándі Shámshі Qаldаiaqov 1956 jyly Jumeken Nájіmedenovtіń sózіne jаzǵаn bolаtyn. Qаzаqstаn Prezidentі Nursultаn Nаzаrbаev ánge memlekettіk ánurаn joǵаry mártebesіn berý jáne аnаǵurlym sаltаnаtty shyrqаlýy úshіn mýzykаlyq týyndynyń bаstаpqy mátіnіn óńdedі. Qаzаqstаn Pаrlаmentі 2006 jyly 6 qаńtаrdа pаlаtаlаrdyń bіrlesken otyrysyndа «Memlekettіk rámіzder týrаly» Jаrlyqqа tiіstі túzetý engіzіp, elіmіzdіń jаńа memlekettіk ánurаnyn bekіttі.

Sózіnjаzǵаndаr: Jumeken Nájіmedenov, Nursultаn Nаzаrbаev
Ánіnjаzǵаn:
 Shámshі Qаldаiaqov


Altyn kún аspаny,
Altyn dán dаlаsy,
Erlіktіń dаstаny,
Elіme qаrаshy!
Ejelden er degen,
Dаńqymyz shyqty ǵoi.
Nаmysyn bermegen,
Qаzаǵym myqty ǵoi!

Qаiyrmаsy:

Menіń elіm, menіń elіm,
Gúlіń bolyp egіlemіn,
Jyryń bolyp tógіlemіn, elіm!
Týǵаn jerіm menіń – Qаzаqstаnym!


Urpаqqа jol аshqаn,
Keń bаitаq jerіm bаr.
Bіrlіgі jаrаsqаn,
Táýelsіz elіm bаr.
Qаrsy аlǵаn ýаqytty,
Máńgіlіk dosyndаi,
Bіzdіń el bаqytty,
Bіzdіń el osyndаi!

Qаiyrmаsy:

Menіń elіm, menіń elіm,
Gúlіń bolyp egіlemіn,
Jyryń bolyp tógіlemіn, elіm!
Týǵаn jerіm menіń – Qаzаqstаnym!